Možná jsme začali věřit v Boha mimo nás ve chvíli, kdy jsme jako malé děti ztratili kontrolu nad sebou. Nad svými těly, pocity, emocemi a potřebami.
Najednou jsme z cítění sebe sama, z vědomí toho, že víme, co cítíme, prožíváme, chceme a potřebujeme, jsme přišli o moc nad sebou. Nemohli jsme se vyjádřit, prožít a naplnit tak, jak jsme...
Možná žádný systém neexistuje.
Svobodu být sám sebou, být spojený s tělem, uvědomující si co cítím a dovolující si prožívat se, nám ve skutečnosti nikdo nevzal. nemůže.
Jako by jen společnost, možná s nějakým záměrem, vytvořila okolnosti, kdy to, jak nás vidí druzí je důležitější, než jak se vnímáme my.
Možná je to jen zhmotnění našich přesvědčení,...
A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta Tvá růže tak důležitá.". Exupéry
Možná jsme tou růží my sami pro sebe.
Možná jsme už kdysi dávno, v dětství byli nuceni přestat o sebe pečovat. Přestat dávat sami sobě pozornost.Neměli jsme na sebe čas.
Možná je spousta problémů dnešních dětí i dospělých způsobena tím,...
Možná někdy potřebujeme konec nějakého vztahu, abychom se mohli vrátit sami k sobě.
Možná žijeme skrze druhé, jejich příběhy a odchod, rozchod, nemoc nebo smrt jsou pro nás jediná šance, jak se vrátit sami k sobě, protože vedle někoho to prostě neumíme, uvědomit si sami sebe.
A všechny ty pocity bolesti s tím spojené, ty rány po ztrátě...
Někteří z nás si myslí, že na Zemi nepatří. Že sem přišli z vesmíru. Že těla máme pouze vypůjčené a zase odejdeme odkud jsme přišli. Berou svět jako místo, které musíme přetrpět. A těší se zpátky.
Někteří věří v Boha, který stvořil vše živé na Zemi a který tady vládne. Který vše a všechny ovládá. Který nás vidí a...
Za změnu klimatu a počasí nemůžou auta a plyny.
Tak, jako kultivujeme svou přirozenost, kultivujeme Zemi.
Počasí a klima vytvářejí houby. Vytvářejí mycerálni síť pod povrchem Země, skrze kterou rostou rostliny a stromy, ze kterých jsou živí živočichové. A my. Je to dokonalý systém. Symbióza.
Postupným přetvářením a ničením divokosti přírody,...
Možná Bůh neexistuje.
Možná jsme pod to slovo schovali všechno to, kam odevzdáváme svou osobní moc.Všechny ty programy mysli, kterými podmiňujeme sami sebe a svůj život. Morálku společnosti.
Možná jsme svou sílu kdysi ztratili ve chvílích, kdy jsme se už jako malé děti nemohli projevovat podle svých potřeb. Když jsme museli dělat věci, v čase, kdy...
Možná to je všechno velmi jednoduché.
Možná jsme prostě svým tělem, které je spojeno se Zemí, která je naším "Bohem". A zbytek je hra a iluze mysli.
Realita je jasná.
Je tu Země, která nás zrodila, které jsme součástí. Naše těla jsou složená z prvků země. A jednou se zase zemí stanou.
Je tu Země, se...
Kdo jsem?Kdo je JÁ?
Možná jsme se jako děti oddělili od svých těl, od uvědomění si sebe sama v těle, od svého pravého já.
Možná jsme se cítili tak špatní ve svých projevech, prožívání se, citech, že jsme se odmítli ztotožňovat se sebou. Cítili jsme se ve své přirozenosti nepřijatelní.Báli jsme se své odlišnosti a jedinečnosti.Tak jsme potlačili...
Všichni hledají lásku.Všichni hledají sebe. Sebelásku, sebeúctu. Boha.
Hledají v knížkách, naukách, na nebi, v jiných dimenzích a ve vesmíru. Hledají duchovní rozměr života, mystické zkušenosti.
Existují návody... Obraťte se dovnitř, do sebe, do srdce, ke svému Já. Milujte sebe sama. Ale jak?Většina lidí hledá myšlenkami a rozumem mimo sebe. Vytváří...