Beseda

Pokud byste cítili, že by podobné setkání mělo vzniknout i u vás, napište mi.

DOCHOVAT SE SVÉHO ŽIVOTA

Co když tělo není něco, co máme zvládnout, ale někdo, kým jsme?

Možná už také cítíte, že jsme se v životě naučili hledat „správné“ odpovědi mimo sebe.

Jak milovat druhého.

Jak správně žít.

Jak se zabezpečit.

Jak být dobrým člověkem.

Jak zvládat své emoce.

Jak si najít správného partnera.

Jak se uzdravit.

Jak mít život pod kontrolou.

A přitom je tu celou dobu něco mnohem prostšího.

Naše tělo.

Náš vlastní život.

Příroda, která nás žije.

Chci s vámi sdílet, kam mě dovedlo několik let pozorování vlastního těla a života.

Jako člověk, který začal postupně zjišťovat, že tělo není něco, o co se musíme starat zvenku jako o věc.

Je to živá, cítící bytost, kterou jsme my sami.

A že ten základní vztah, ta základní citová vazba, je možná právě ta, kterou máme ke svému vlastnímu tělu.

Strach nemusí být nepřítel.

Emoce nemusíme opravovat.

Nemusíme svůj život celý naplánovat a zabezpečit.

Příroda v nás možná ví mnohem víc, než jsme se naučili věřit.

A „já“ a „moje tělo“ možná vůbec nejsou dvě věci.

Budu mluvit o tom, co pro mě znamená:

dochovat se svého života,

vrátit se k sobě,

být svému tělu bližním

a nechat se znovu žít.

My nepotřebujeme dalšího člověka, který nám řekne, kudy jít.

Potřebujeme SE na chvíli zastavit, být ve svém těle a zjistit, co víme my sami.

Jak to já cítím.

Jak to já vnímám.

Co potřebuju.

Kam mě moje tělo vede.

Cítit se bezpečně sami se sebou.

Důvěřovat tělu a nechat se jím vést.

A z toho místa se setkávat s lidmi.

Možná zjistíte, že opora, kterou jste celý život hledali, tady celou tu dobu byla.

Pokud vás to volá, přijďte.

Součástí setkání bude také čtení z mé knihy, kterou jsem poskládala z uvědomění během těch let mé cesty.

Těším se.

Mirka Zagozdová