Země patří všem

Že všechna zvířata, hmyz taky "jen" potřebují jíst, pít a mít svůj vlastní prostor k životu.

Každý tvor si prostě potřebuje vzít jen to, co potřebuje k životu.

Příroda je celá v symbióze a vzájemně propletených vztazích.

Jen člověk si vzal do hlavy, že je pánem tvorstva. 

Chová se tak, jako by mu Země patřila. 

Pro svůj zisk, ne pro svoje vlastní potřeby si bere víc a víc. 

Zabírá plochu, půdu, vlastní ji.

To, co patří nám všem.

Nemyslí na ty druhé, ale jen na své sobecké potřeby. 

Paradoxně ale proto, že sám sebe vyjmul z přírody. 

Ztratil spojení se svým živým, cítícím tělem a tím i přírodou.

Žije v pocitu nedostatku, vnitřní prázdnoty, chudoby, nebezpečí a nedochází mu, že ty pocity cítí jeho tělo, protože sám sebe přehlíží. 

Snaží se zaplnit to z venku. Informacemi, lidmi, prací, penězi, vztahy... 

A čím víc se snaží, tím víc chce a tím víc se bojí.

Protože tím víc necítí sám sebe a odchází pozorností od sebe a hledá se venku.

To spojení, oporu, lásku, bezpečí, klid získá jen, když svůj hladový pohled otočí k sobě, ke svému tělu a dá mu konečně to, co potřebuje.

Pochopení, porozumění, pozornost, soucit.

Když své tělo vyslechne - všechny jeho pocity a emoce i myšlenky.

Když si uvědomění, že to celou dobu cítilo jeho tělo k němu.

Že on sám sebe opustil.

A že on sám sebe může spasit. 

Když si to člověk uvědomí a krok za krokem si dá tu práci a čas poznat sám sebe, odměnou mu je vnitřní pocit naplnění. 

Pocit přináležení k přírodě, naší širší rodině. Pocit, že je součástí něčeho, co ho přesahuje. 

Pocit plnosti sebe sama.

Mirka Zagozdová 

Foto krmení vos na táboře. 

I ony potřebují prostě jídlo pro své larvy. 

Možná má člověk vědomí i na to, aby myslel na ty nejmenší. Aby se postaral, kde a když je potřeba. Aby se stal ne pánem tvorstva, ale správcem. 

Ne proto, aby těžil, devastoval a po něm potopa 

 

Vědomí bez těla je duch odpojený od přírody, který utíká na nebesa a dál do vesmíru a kterému nezáleží na Zemi. 

Tělo bez vědomí necítí sebe ani přírodu. Je to tělo zkrocené a podrobené myslí. Zákony, přikázáními, mocí sebe sama i druhych.

Teprve propojením obou našich částí jsme celistvý člověk. 

Vědomá příroda. 

Vědomý člověk.

Nový druh.