Láska není práce

Pečovat o vztah neznamená nést odpovědnost za to, aby vztah fungoval.

Nejsem jen ta, která vztahy a druhé vyživuje.

Jsem hlavně živá bytost, ztělesněná žena, uvnitř těch vztahů.

Moje tělo a jeho duše patří mě.

Celá já patřím sobě.

Můžu být svá.

Nemusím lásku pořád vytvářet svou fyzickou a duševní prací. 

Můžu ji také přijímat a žít.

Zevnitř spojením mého vědomí a živého těla.

Celý život jsem hledala "výsledek" své práce ve světě kolem sebe. Nespokojená se sebou, že asi dělám málo, když se výsledek se nedostavoval.

Jenže já jsem "pracovala" pro druhé na úkor sebe, bez vědomí sebe sama.

Nevěděla jsem, že můžu sama sebe milovat a pečovat o sebe. 

Celý život jsem pečovala o druhé, milovala je. 

Cítila s nimi, chápala je, byla tu pro ně.

Ale jako by to bylo pořád něco za něco. 

Jako bych svou láskou měla něco změnit, něčeho dosáhnout, něco napravit.

Pořád jsem se musela snažit.

Jako by to byla moje povinnost.

Kdežto láska prostě je.

Už jen tím, že jsem.

Výsledek se dostaví až, když začnu pečovat o sebe. Když se já začnu vnímat. 

Jak se cítím já. 

Jak se mi žije v mém těle, v mém životě, ve vztazích. 

Se svým tělem sama se sebou.

Když se budu řídit svým dobrým pocitem.

Pro sebe.

Když přestanu hledat výsledek své práce kolem sebe a začnu vnímat, co se děje ve mně.

Když se obrátím dovnitř a budu cítit se svým tělem.

Tím očekávaným výsledkem je totiž způsob, jakým se žije mně.

Láska není úkol, který mám splnit pro druhé.

Láska je život, který smím žít i sama se sebou. 

A péče o sebe, o city mého těla, aby se tělo cítilo dobře, je způsob, jakým dávám prostor a lásku scénu vnitřnímu životu.

Jak ho ztělesňuji.

Nemusím svět napravovat, abych v něm mohla žít v klidu. 

Nemusím si zasloužit, aby mi v něm bylo dobře.

Nejsem jen ta, která lásku přináší. 

Jsem v prvé řadě ta, která ji potřebuje zakoušet svým životem ve svém těle.

A z které může být teprve potom cítit. 

Nemusím svou lásku proměňovat v práci. 

Mohu ji žít. 

Vnímat své tělo, naslouchat svým potřebám, dopřávat si radost a odpočinek. 

Pečovat o sebe ne proto, abych mohla víc dávat druhým, ale protože i já jsem živá, cítící bytost, o kterou chci pečovat.

Nemusím si ničím zasloužit péči o sebe. 

Péče je způsob, jakým můžu žít lásku, kterou k sobě cítím.

Já sama jsem ten život, o který mi dřív tolik šlo venku.

Péče o sebe není odměna za to, jak dobře žiju.

Je to způsob, jakým žiju.

Sama se sebou.

Vědomí s tělem.

Živé tělo.

Mirka Zagozdová