Intuice těla 

A zároveň to je to, co se má dít pro všechny zúčastněné. 

Je to vnitřní vedení samotné přírody, která ví proč.

Potřebujeme věřit tomu, co cítíme a neuhnout.

I když to vypadá z venku šíleně. 

I když se bojím, co bude dál. 

I když nevím, co bude dál. 

Zůstat v důvěře. 

A v klidu. 

V tom nevím, neznámém.

Udělat ten krok, který cítím, že mám. 

Možná je čas si uvědomit, že všechna řešení, které jsme se naučili a stále je opakujeme, nejsou ta nejlepší. 

Že se možná jen snažíme držet vnějších jistot, lidského systému. 

A uvědomit si, že pod tím je hlubší řád, samotné přírody, která to řídí. 

Že naše těla, stejně jako zvířata vědí, co a jak chtějí. A my, místo toho, abychom jim naslouchali a nechali se vést svými pocity... 

Tak se obracíme ven a hledáme řešení a pomoc venku. 

Nebo s tím, co cítíme bojujeme, popíráme to, jdeme proti tomu, děláme mrtvého brouka... Prostě se vyhýbáme se proudu života, který nás volá dál nebo vyzývá žít jinak. 

A raději přežíváme v tom starém známém.

Vzdali jsme se zodpovědnosti za sebe. 

Jako bychom byli stále malé děti. 

Ve skutečnosti ale potřebujeme zachránit každý sám sebe. 

Dospět. 

Postavit se na vlastní nohy. 

Skutečná záchrana znamená nechat odejít všechno, co si myslíme, že víme. 

Přestat se držet a lpět. 

A pustit se a nechat se vést.

Naše těla nám nepatří. 

Nejsou to věci, které vlastníme. 

Možná právě to nejtěžší je - vrátit jim jejich život, uvědomit si, že jsou cítící, vědomé bytosti. 

Převzít zodpovědnost za to, jak se cítíme a jak žijeme. 

Ustoupit svým naučeným "já" a nechat se žít a následovat tělo. 

Začít se dívat srdcem, tím, co cítíme a ne tím, co je vidět venku. 

Šeptáním našeho těla.

Intuicí.

Všichni jsme na cestě a když budeme pozorní k našemu životu uvnitř těla, uvidíme, zavnímáme to, co se děje pod povrchem. 

To, co nás všechny volá domů.

Do našich životů, těl, zpátky k přírodě. 

Nebojte se změn. Pohybu, ke kterému nás zve duše těla. 

V tom proudu jsme všichni spolu.

Dovolme si nechat se vést a odevzdat se životu. 

Zůstaňme u sebe a ve svém těle. Když se postaráme o své tělo, příroda se postará o nás. 

Jsme součástí celku.

Buďme si vědomi sami sebe a proplujme s důvěrou.

Mirka Zagozdová