Nikdy jsme neměli čekat až budeme schválení světem.
To svět čekal na nás, jak ho skrze sebe proměníme.
Příroda se potřebuje proměňovat k obrazu svému ne k obrazu lidí a systémuodtrženého od přírody.
Místo ptaní sejsem dost pro svět?
Se zeptejme:Je takový svět dobrý pro mě?
Pro nás? Pro přírodu?Pro příští generace?
Je to...
Chválit Boha Znamená
Mluvit o soběO svém těleO tom stvořeném
Přírodou Živém Bohu
S láskou A radostí
Že jsem Jaká jsem
Užívat si toNeptat se proč Jsem taková
Ale mít radost Ze sebe Že Jsem
Právě taková
Se vším Co cítímProžívám Jak myslím
Jak Já to mám
Aby celý Můj život Byl motlitbou...
Které si je vědomé
samo sebe
a touží naplnit život
který stvořilo.
Dlouho jsem byla věrná obrazůmOtcům z masa i modlitebVěřila jsem, že oni vědí, kudy se jde k Bohu.
Že skrze ně se tam jednou dostanu i já.
Až jsem ucítila,že ten pravý vztah nezačíná venku,ale hluboko ve mně.
Tam, kde se Země dotýká mého srdce.
Tam, kde tělo ví.
Cítila jsem,jak se pozornost obrací.
Někdy se život zastaví. Čas přestane platitVědomí, které dosud putovalo jako duch bez tvaruse setká se svým tělem.
V tom okamžiku se všechno, co mu dosud dávalo smysl, rozpadá a znovu rodí.
Je to návrat domů.
Vědomí (žena) zahlédne v těle (muži) zrcadlo sebe samé.
V jeho klidu, v tepu, v teple dlaní poznává, že patří sem. K němu....
Zhlédli jsme seV nepravých Zrcadlech
Chování Hodnocení Posuzování Vnímání
Druhých lidí
Nevěděli jsmeŽe naše Tělo
Je tímZrcadlem
Které nás Odráží navenek
ToCo žijemeUvnitř
Vyjadřuje Náš Vnitřní život City a emoce Hluboké vnímání Sebe a přírody
Zevnitř venKdo jsem Já
Že toJak seCítímeProžíváme
Zdraví Štěstí Lásku
Je o Citové...
Tělo je tím Já Které Cítí Prožívá
To jak se Já cítím Je zpráva
Mě - těla Jak ho já Vnímám
Jak se cítíSe mnou
Nic není VenkuMimo mě
Je to o VztahuMezi mnou A jím
O soucitu S ním
O blízkosti S ním
O lásce Spojení Komunikaci
Mezi jimA mnou ...
Zkrotili jsme Svá těla
Místo tohoAbychom Jim Porozuměli
Sami sobě
Tak jsme je Násilím Zlomili
Nutili seJako zvířata V cirkuse V zoo
Vystupovat Navenek Ukazovat seTak
Jak to Očekávali Druzí
HrátDivadlo
Být tuPro ně
Tak dlouho Až jsme Zapomněli
Že jsme tím Tělem
Živým zvířetem Ke kterému seChováme jakoK cizímu K věci ...
Zřekla jsem seNejvětšího Daru
Nevěděla jsem Že tohle bylMůj život
Můj jedinečný čas V mém těle
Že jsem se Narodila Pro sebe
Abych si naplno Užila To kdoA jaká
Já jsem
S radostí ÚžasemLáskou
K sobě
Ke svému Tělu
Stvoření Přírodě Bohu
S vděčnosti Za život A čas
V mém Těle ...
Obrázek jsem nedávno potkala na Fb, bohužel bez autora. Přišlo mi, že zlaté linie na těle jsou připomínkou, že bolest byla jen příběh, ne skutečnost. Vždycky jsme byli sami sebou. Jen jsme si to nemysleli, protože jsme se opustili svým vědomím. Jako by ty šrámy byly jen myšlenky, kterými jsme se sami bičovali za naši jedinečnost. Zlaté jizvy jsou...