Odchod s grácií

Bojíte se smrti?
Onemocněli jste?
Jste v terminálním stádiu nemoci?

Nabízím vám doprovázení k vědomí sebe sama. 

Abyste se poznali a ucítili své tělo, přírodu, která za vámi stojí.

Abyste v ní potkali náruč a lásku, kterou je.

Abyste se postavili na vlastní nohy a přijali cele sami sebe, své tělo.

Ve chvíli, kdy to uděláte, se může stát zázrak.Můžete se uzdravit.

A můžete také zemřít.
Ale už ne plní strachu a osamocení, bez vědomí svého těla.

Ale v jeho laskavé náruči, která vás vezme domů.

🌱

Odchod s grácií 

Smrt není opakem života, ale jeho fází. Je jen výdech, než se znovu nadechneme v jiné formě. 

V jiném těle..

Ze smrti jsme udělali strašáka. Celý život se možná bojíme zbytečně. Stejně smrti neutečeme.

Bylo by úlevné se zastavit a přijmout ji. 

Uznat svůj konec. 

Přijmout svůj odchod.

Bylo by úlevné se jí odevzdat. Přijmout svou smrtelnost a přestat se s snažit za každou cenu dělat, že mě se to netýká.

Bylo by úlevné s tím vědomím uspořádat svoje věci. Potkat se s lidmi a všechno si dopovědět.

Bylo by úžasné pro naše blízké, kdyby viděli, že jsme to přijali a že i když se bojíme, protože nevíme, jaké to bude, tak to bereme jako poslední dobrodružství v tomto životě a těle.

Mohli bychom uspořádat oslavu konce svého života. Mohli bychom sepsat svůj příběh, svůj úhel pohledu.

Uspořádat si své věci, aby naši milovaní věděli co, kde a proč... jak se vypořádat s věcmi po nás. A nemuseli po naší smrti pátrat.

Mohli bychom i naplánovat svůj pohřeb, poslední rozloučení s námi. Napsat si řeč, která by mohla být přednesena. 

Zanechali bychom za sebou naše blízké s pocitem, že se vlastně nestalo nic strašného. Že smrt není neštěstí. Že to je prostě součást života.

Všechno na této Zemi nám pořád ukazuje tu cykličnost. Nádech a výdech. Růst a zánik. Jaro a podzim.

Potřebujeme "jen" přijmout sami sebe, svá těla, svou lidskost jako součást Země a jejich cyklů. Přestat se vyčleňovat.

Teprve potom se přestaneme bát. 

Výdechu. Smrti a konce. 

Protože stejně jako vše živé na naší planetě to přijmeme takové, jaké to je.

A někde hluboko ve svých tělech budeme vědět, že i když skončí tento náš jedinečný život, tak život jako takový pokračuje pořád dál a my jsme a budeme jeho součástí. 

Jen v jiných formách.

Když si tohle všechno dokážeme uvědomit skrze svá těla, tak si teprve dovolíme prožít tento náš život a příběh naplno.

Protože v tomto těle a čase máte tuhle jedinou šanci. 

Jako VY.

Můžete odejít smíření s tím, kdo jste. Uvědomit si, že jste vědomé, cítící a myslící tělo.

🌿

Jak byste si přáli zemřít? Jak si představujete lékařskou péči na sklonku života? Máte přání ohledně svého pohřbu?

Chcete si o své smrti o svých posledních věcech a jejich uspořádání popovídat, naplánovat a zaznamenat je pro blízké? 

Kolem umírání a smrti vyvstává spousta otázek, které si můžete zodpovědět už dnes. 

Take spousta pocitů a emocí, kterým spolu poskytneme prostor.

Když se podíváte svému strachu ze smrti do očí, uvědomíte si radost z toho, že ještě žijete. 

Když si uvědomíte sami sebe a své tělo, najdete i pro co žít. 

Můžete se i uzdravit.

S úctou k životu.
 S úctou k lidskosti

Mirka Zagozdová