Splynout se zemí

K tomuto článku mě přivedl úryvek z knížky Divé ženy:

🌱

 "V srdci mám prý přírodu, oznámila mi tehdy. Stejně jako ona a před ní její matka. Cosi v nás nás – ženy z rodu Weywardů – poutá ke světu přírody pevněji než ostatní. 

Cítíme ji, pověděla mi, tak jako cítíme vztek, žal a radost. Zvěř, ptáci i rostliny nás přijímají mezi sebe, považují za své vlastní. Proto se listy a kořínky v našich prstech tak snadno ohýbají a mění v úlevná léčivá tonika. Proto zvířata vítají naši náruč. Proto na nás vrány – obdařené znamením – dohlížejí a plní naši vůli, proto jejich dotek tak hluboce podtrhuje naše schopnosti. 

Naše předkyně – ženy, které po těchto stezkách kráčely před námi, dávno předtím, než vůbec vznikla slova, která by pojmenovala, kým jsou – neleží uložené v hnijícím dřevě v pusté půdě na hřbitově. Kosti těchto divých žen odpočívají v lesích a vřesem porostlých kopcích, kde naše těla živí rostliny a květy, kde kořeny stromů ovíjejí naše kostry.

Nepotřebujeme kameníky, kteří by naše jména zvěčnili v kusu skály na důkaz toho, že jsme žily."

🌱

Smrt nemusí být koncem. 

Může být návratem. 

Proměnou. 

Tělo, které nás celý život neslo, dýchalo, milovalo, trpělo i radovalo se, si zaslouží odejít stejně přirozeně, jako přišlo – skrze zemi, dotek, dech a čas. 

Přírodu, která ho stvořila a která ho přijme zpátky.

Kremace je dnes jednou z nejčastějších forem pohřbu. Tělo je vystaveno extrémním teplotám (760–980 °C) a během 1–2 hodin se rozpadne na plyn, kostní fragmenty a jemný popel. Tento popel ale není živý – chemicky je zásaditý a biologicky mrtvý. Půda si z něj nevezme nic, co by mohla přeměnit v nový život.

DNA se při kremaci zcela zničí. Všechno, co neslo naši tělesnou paměť, přirozenost i dědictví, je rozloženo na nečitelné fragmenty.

I když pro někoho může být oheň symbolem očisty nebo přeměny, biologicky je to konečná destrukce. 

Návrat do země se tím přeruší.

Při tzv. terramaci – přirozeném kompostování lidského těla – se proces smrti přesouvá do ticha a hloubky Země. 

Tělo je uloženo do organického lůžka z hoblin, slámy nebo lucerny a ponecháno přirozenému rozkladu mikroorganismy.

Tento proces trvá zhruba 30–60 dní. Výsledkem není popel, ale živá, úrodná půda, která je bezpečná a plná života. 

Půda, která může být vrácena do přírody – ke stromům, květinám, lesům.

DNA se v tomto procesu neničí okamžitě – zůstává ještě nějakou dobu živá. 

Tělo se nerozpadá násilně, ale pomalu přechází do jiné formy.

Z biologického hlediska je kompostování nejpřirozenější cestou, jak se tělo může vrátit do koloběhu života.

Z duchovního pohledu je to nejněžnější loučení. Umožňuje splynutí, přijetí, rozpuštění bez násilí.

Neodděluje tělo rakví, betonem, urnou ani ohněm. 

Nepotlačuje proces smrti, ale nechá ho odehrát se v plnosti, ve svém rytmu.

🌱

Zavři oči a zkus to ucítit:

Ležím zabalená ve slámě. 

V měkkém objetí. 

Cítím dech Země.

Půda mě přijímá beze strachu.

Má kůže pomalu mizí, ale neztrácím se – měním se.

Má krev se vsakuje do hlíny, vlasy se mísí s kořínky, kosti se stávají kamenem.

Mikroskopický život mě zve zpátky do tance přírody.

A jednou, někde nade mnou, vyroste strom. 

Můj život pokračuje.

Možná si v jeho stínu někdo lehne. 

A bude dýchat život, který jsem spoluvytvořila.

🌱

Smrt nemusí být konec.

Může to být nejhlubší akt důvěry, vděčnosti, jaký svému tělu a Zemi můžeme dát.

Nechat se proměnit. 

Nechat se obejmout.

Nechat se znovu stát součástí života.

Jednou chci moje tělo vrátit jako dar zpět Zemi. 

Aby si mě Země pamatovala. 

🌱

"Jsme tvořeni 84 minerály, 23 chemickými prvky a 30 litry vody, které jsou rozprostřeny v 38 bilionech buněk. 

Nebyli jsme vybudováni z ničeho jiného než náhradních dílů Země, které jsme použili podle souboru instrukcí skrytých v dvojité šroubovici a dostatečně malých na to, aby je přenesla spermie. 

Jsme recyklovanými motýly, rostlinami, kameny, potoky, kusy palivového dříví, vlčími chlupy a žraločími zuby, rozloženými a rozdrcenými na nejmenší části a znovu vystavěnými v nejsložitější živou bytost naší planety.

Nežijeme na Zemi. 

Jsme Země."