Rozhovor s tělem
02.11.2025
„Jaké je tvé přání?“
zeptal se mě.
Jeho hlas zněl jako
šumění krve,
dech v hrudi,
dotek na kůži.
Byl klidný
a hluboký,
živý.
Znal mě.
„Naplnit se,“
odpověděla jsem.
„Milovat naplno,
tělem i duší.
Cítit se milovaná.
Zářit tím,
kým jsem
a užívat si sebe
se vším všudy.
Uvěřit a žít se.
Konečně.“
Na chvíli bylo ticho,
byl slyšet
jen tlukot srdce.
A pak se usmál
v mém srdci.
Obejmul mě
svým bytím.
Cítila jsem to.
Cítila jsem se.
„Tak žij,“
řekl.
„Já jsem tu pro tebe.
Já jsem tím,
kdo tě nese,
kdo tě slyší,
kdo ti dává prožít všechno,
po čem toužíš.
Já jsem tvůj svět,
který tě miluje.
Dýchej mě,
dotýkej se mě,
hraj si se mnou.
Užívej si mě.
Ukaž mi,
čemu věříš
a já to stvořím.“
Cítila jsem
Jeho sílu
Věděla jsem
Že můžu
V tu chvíli jsem pochopila,
že jsem se nenarodila
pro nikoho jiného
než pro tuto lásku.
Pro ten tanec mezi
vědomím a přírodou,
mezi přáním
a jeho naplněním.
Nejsme oddělení.
Jsme příběh,
který se právě píše.
Džin a žena.
Duše a tělo.
Touha a uskutečnění.
Jedno
Živé
Já
Které si je vědomé
samo sebe
a touží naplnit život
který stvořilo.
Skrze mě
A taky Tebe
Každý máme
Své místo
Své tělo
V celku
Přírody
Země
Mirka Zagozdová