Kdo jsem?

06.02.2026
Kdo jsem, když zmizí všechny role, kterými jsem pro druhé?

Dcera, máma, kamarádka, partnerka, sestra...

Když přestanu naplňovat funkce, které těm rolím přiřkla společnost.
Když si dovolím vystoupit z hierarchického systému zákonů, morálky a funkcí vytvořeného člověkem.
Když přestanu být tím, koho v té roli druzí očekávají. 
Koho v těch rolích očekávám já.
Ze všech představ o sobě a o druhých.
Jaká mám a nemám být.

Když přestanu plnit povinnosti s tou roli spojené.
Když druhé propustím z jejich rolí a funkcí, které vyžadují já od nich.
Když přestane tlak z venku i zevnitř na mě. 
Když odlozim bič vůči sobě a druhým.

Když zůstanu já jako žena.
Moje ztělesněná osobnost.

Kdo budu bez toho všeho kolem jako člověk?
Jak budu přistupoval k druhým za sebe, ze sebe?
Jak bych přistupovala k sobě?
Jak by se mi proměnily vztahy?
S kým bych chtěla zůstat, kdybych si mohla vybrat podle toho, jak mi sedí jako člověk?
Jak se chová? 
Jak sám sebe cítí?

Od koho bych odešla, protože bych mohla bez nálepky musíš protože...?

Kdybych přijala plnou zodpovědnost za to kým jsem a žila jsem za sebe, přímo, bez masek a funkcí, jaká bych byla? 
Kdybych se nezodpovidala druhým, ale sama sobě. 

Kdybych se přestala skrývat za ty masky a odhalila svou tvář.

Co by ze mě zůstalo? 
Kým bych byla?
Jak bych žila?
S kým bych žila?
Co bych dělala?
Kdybych pro nikoho nic nemusela a mohla cokoli?
K čemu mě vede srdce?

Kdybych odhalila tu pravdu o mě, jak to doopravdy mám?
Sama k sobě i k druhým.
A žila tak, jak to cítím.

Já.

Ne v systému, ale ve společenství lidí.
Jak by se proměnil můj život, kdybych patřila sobě?  

Přírodě, která mě stvořila a žije. 

Tohle je můj jedinečný život.
Hluboko pod tím, co si myslím, co musím a co se ode mě očekává. 
Co jsem se naučila a vím, řídím se tím.
Kým mám být, aby...

Když na to všechno zapomenu .
Když se nechám vést svým tělem, pocitem.
Vnitřním kompasem.

Když se přestanu skrývat za ty role.
Když se postavím za sebe.
Když tu budu sama za sebe. 

Tehdy jsem to prostě já.

V řádu přírody.
Na svém místě.

S důvěrou.
Přesně tak, jak jsem.

Kdo jsem?

🌱

A jak by vypadal svět, kdybychom bez ohledu na "roli, post, hodnost" člověka si dovolili vidět pravdu o něm? 

Pravdu o těch, kteří řídí naše životy?

Jak se chová, jak žije. 
Jak si je věrný.
Jak je konzistentní.
Jak je důvěryhodný.
Jak je lidský, vůči sobě a přírodě.

A kdybychom si podle toho dovolili jednat?
Člověk s člověkem.

Ne podle slov, ale činů.

Mirka Zagozdová 
Tělo je Bohem 
Všechna práva vyhrazena 2025
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!